Hrdina vykopal mafii hrob
nebe plane smyčce nyjí doprovod
v očích lesk ohnivých scén
nijak se mi z toho světa nechce ven

Hořknu závistí kýčem zpit
ale režisér dí blahosklonně: ‹to chce klid
mým záměrem byla pouhá zábava
jsem překvapený, že vás takhle strhává!›

Nevinnou nocí táhnu jako stín
na panenky šklebící se harlekýn
chvála je krásná ale prachy jsou základ
ach dovolte já rád žil bych dvakrát

Jima dopadli, šel jak ovečka
prý každý z nás musí jednou z kolečka
než věčnost nepopřává klidu naší mysli
vždyť ‹miluji tě navždy› – tak zněl i jeho příslib

Věř mi, bejby, ať přijde cokoli,
nic nás na tom světě nemůže rozdělit

V prádelně sousedka na špičkách
nebe zas plane – končí můj tah
vzchop se chlape podívej jak vrávoráš
jeden sladkej biják – a takovej rauš

Hořknu závistí kýčem zpit
a režisér jen kroutí hlavou: ‹to chce klid
celé je to pouhopouhá zábava
nemůžu za to, že vás takhle strhává!›