Hle láska obchází můj dům
snad nezamíří k sousedům
snad nemá nepořádek v adresách
já střílel dosud naslepo
co není blízko to je daleko
až odejdeš já zůstanu tu sám

Bouřné mraky nade mnou
já lásku znal jen hanebnou
vždy udeřila když jsem zády stál
tentokrát je přímější
zná cíl je ostrá jako šíp
až odejdeš já zůstanu tu sám

Jetel v poli samý nach
tvé rudé vlasy na víčkách
plakat před tebou se ostýchám
nenechat tě odejít
nejspíš roztál bych v tvém objetí
až odejdeš já zůstanu tu sám

Divé horské stráně plné květin
kam chodí starý bača ovce pást
líný proud modrobílé řeky
moh’ bych s tebou zůstat navždy vzdát se pojmu čas

Události opadnou
a vztahy špatně dopadnou
ten Verlainův a Rimbaudův já znám
jakkoli kulhá tohle srovnání
je platné prosté poznání
až odejdeš já zůstanu tu sám

Zůstanu tu sám s tikotem hodin
sleduje jen z dáli šíji tvou
sám k sobě nejlépe se hodím
sám sobě zpovědníkem smutným poetou

Bloudit budu po Praze
obrazem tvým provázen
už vidím se jak stále nalézám
tvé kroky v dlažbě ztracené
tvá slova vrytá v srdce mé
až odejdeš já zůstanu tu sám