Domácí koncert vrací písničkáře tam, kam patří: Do vašeho obýváku! Stačí 25-50 přátel, příjemné místo a chuť. Být hostitelem domácího koncertu, to je čistá radost a stojí to za to! 

Kdo bude hrát? Pomůže mi někdo? Potřebuju zvukaře? Je zrovna můj obývák nejvhodnější? Musím pro ten regiment taky vařit? Kdo to zaplatí? Co když přijde někdo cizí?

Na to vše odpoví Příručka pro hostitele domácích koncertů (PDF, 11 stran). Návod dobře slouží nejen mně samotnému (od roku 2010 jsem odehrál více než 50 domácích koncertů), ale pokud vím také mnoha jiným domácím pořadatelům a umělcům.

Obvykle přijedu minimálně dvě až tři hodiny před domluveným začátkem. Pokud jsem na turné, rád si dám sprchu a na chvíli se zavřu v samostatné místnosti, abych si krátce odpočinul. Jednoduché občerstvení potěší vždy: voda, džus, čaj, ovoce, sendvič.

Pak spolu s hostitelem připravím koncertní sál. Sám potřebuji tak 30-45 minut na přípravu scény; mezitím se dokončují úpravy hlediště, gastronomické zóny nebo navigace od nejbližší autobusové zastávky. 

Hodinu před začátkem přicházejí první hosté. Nad sklenkou vody nebo vína se rozbíhají první sousedské rozhovory, děti si hrají, dospělci mají radost, že si na chvíli mohou oddechnout, a děkují za milé pozvání už před zahájením koncertu.

Ve smluvený čas začíná samotný koncert, a to nejlépe proslovem hostitele. Hraju, zpívám a vyprávím 50 minut, následuje 30minutová přestávka a pak pokračuju dalších 35 minut. Po skončení koncertu rád poklábosím, s radostí také prodávám a podepisuji CD, učím původní doprovody vybraných písní a doporučuji další kolegy, které stojí zato pozvat příště.

Nezřídka se součástí programu stává někdo z návštěvníků, a to obvykle na začátku druhé části na 5-10 minut. 

Po koncertě se hosté jen neradi loučí a s písní na rtu odjíždějí postupně do svých domovů. Sám často zůstávám přes noc přímo u hostitelů doma. U společné snídaně pak ráno spolu s hostitelem ještě jednou celý večírek s radostí rekapitulujeme.  

Dobrá otázka, kterou mohu přesně zodpovědět teprve po osobním kontaktu a přesnější představě, kde, kdy a pro koho budu hrát.

Obecně lze vycházet z počtu 25 návštěvníků a z toho, že každý přispěje podobnou částkou, jako kdyby navštívil večerní představení místního divadla.

Zkušenosti mnohých svědčí o tom, že není lepší scény pro komornější poslechovou muziku, než takové, kterou si postavíme sami!

Není to ovšem můj patent. Přímou inspirací je mi americký model Concerts In Your Home, který už více než deset let k všeobecné spokojenosti rozvíjí písničkář Fran Snyder. Bytové divadlo a vesnické koncerty hrály ovšem důležitou roli i v naší nedávné historii. Aneb když to nejde jinak, uděláme si to po svém. Kdekoli.

Svým způsobem je to návrat tam, kam písně přirozeně patří. Domácí prostředí se stává živoucí a smysluplnou alternativou vůči veřejným, více či méně neosobním prostorám, kde příliš mnoho pozoruhodných a nadaných muzikantů příliš často naráží na jednu nepříjemnou věc: Nezájem.

Když se pořadatelem stávají samotní fanoušci a koncertním sálem jejich pokoj, dostává každý koncert doslova osobní rozměr. Uvědomují si to dnes také profesionální hudebníci:

Víme o tom, že i dnes lze za určitých okolností na komorním koncertě v soukromé stodole slyšet Jaromíra Nohavicu, že podobné štace vždycky rád uvítá náš oblíbený písničkář Vladimír Merta anebo že během svých amerických turné hrává domácí koncerty dokonce takový Robert Křesťan a Druhá tráva.

Domácí koncert ovšem neláká jen písničkáře nebo folkaře. Jeden z nejslibnějších současných projektů u nás je vývoj speciální aplikace Vážný zájem, která má pomoci propojení umělců a hostitelů domácích koncertů klasické hudby a jazzu.