Krátké vystoupení na hlavní festivalové scéně.
Kompletní program: https://www.folkovykolotoc.cz

K historii festivalu

Festival Folkový kolotoč byl od roku 1977 až do posledního ročníku 1984 multižánrovým fenoménem s přesahem od písničkářů až po folkrock s hosty z oblasti rocku a folkloru. Osmkrát z toho se konal v Ostravě–Porubě v Domě kultury OKD (dnešní DK Poklad) a poslední devátý ročník 1984 museli organizátoři pro nepřízeň Ostravských povolovacích orgánů narychlo přesunout do Břeclavi.

Akce byla každoroční bilanční přehlídkou toho nejzajímavějšího a inspirativního, co československá folková scéna nabízela. Být vybrán ke hraní na některé z jeho scén fungovalo jako značka kvality.

V době, která neznala youtube, streamy, počítače, sociální sítě, chytré telefony (a meziměstské hovory se volaly z pošty), internet, maily, „domácí“ digitální záznam, specializovaná rádia a TV vysílání si dramaturgie Folkového kolotoče dopomohla k vysoké úrovni tím, že jí tvořilo několik vybraných organizátorů z mnoha míst tehdejší republiky.

Festival se silně podílel na vzniku druhé moravské písničkářské vlny se jmény Nohavica, Plíhal, Vondrák, Dobeš, Janoušek, Streichl, Redl a dalšími. Byl také inspirací pro mnoho dalších akcí, jako byly Moravská folková léta, Moravský folk v Lucerně nebo Folkfórum v Martině.

Folkový kolotoč byl pověstný tím, že se tři dny hrálo souběžně na několika scénách a že prostě nešlo vidět a slyšet všechno. Účastník si musel vybírat, na který koncert si zakoupí vstupenku. Na posledních ročnících se program skládal obvykle z dvaceti a víc koncertů. Informace o struktuře programů se šířila prostřednictvím bulletinů tzv. folkové sekce. Vstupenky se prodávaly na jednotlivé koncerty a byly vyprodány pár dnů po zahájení předprodeje.

Desátý ročník se před rokem osmdesát devět už neuskutečnil. Neměl politické krytí nějaké tehdejší organizace a tým organizátorů o něj ani nikdy nepožádal, takže pokračovat vlastně nešlo.